Tantra a sexualita

V naší společnosti je přístup k sexualitě v podstatě nemocný. Sice jsme se od velkého sexuálního tabu (daného náboženskými dogmaty) přehoupli téměř do přesného opaku, nicméně – zdá se – je to pouze druhá strana téže mince, kterou je potlačení opravdovosti a jedinečnosti každého z nás.

Sexualita je všude kolem nás prezentována převážně mužským způsobem (tlak na výkon a jeho délku, orgasmus, „zaručené“ informace, jak vypadá vzrušení..) A na základě toho si lidé vytvářejí představy o tom, jak má vlastně ideální sex probíhat. Snaží se nacpat sami sebe do jakési šablony, zkoušejí mnohé návody, jak si okořenit sexuální život, a obávají se (před druhými nebo i sami před sebou) přiznat, že opravdové naplnění stejně nepřichází nebo jen na velmi krátkou dobu.

Je to tím, že jsme se odpojili od svých skutčných pocitů a potřeb, které jsou často velmi odlišné od prezentace sexuality v médiích. Mnohdy se kdesi hluboko uvnitř sebe cítíme nedostateční. Ve vztazích se tak vzdalujeme jeden druhému, nejsme příliš zvyklí se opravdu hluboce otevřít svým partnerům, bojíme se nepřijetí a zranění. Pohybujeme se tak v bludném kruhu.

Potlačování vlastní pravdivosti a vlastních pocitů se vždy projeví i na těle, snižuje se jeho citlivost. Nejrůznější pomůcky (vibrátory, apod.) sice někdy na chvíli pomohou zvýšit pocit vzrušení či umožní alespoň něco cítit, většinou ale na úkor toho, že bez nich postupně necítíme už vůbec nic. Přirozenost vlastního těla vnímat energie, jemné doteky, naladit se na druhého a nechat projevit moudrost našich těl, se postupně vytrácí.

Především ženy tím, že jejich podstata je od přírody přijímající, do sebe automaticky nasávají všechny negativní zkušenosti, které se projevují množstvím nejrůznějších stažení, bloků a omezení až úplným vymizením vlastní spontaneity. Od nepříjemných pocitů se snažíme odříznout, vytěsňujeme je hluboko ve svém podvědomí, abychom je nemusely vnímat, bohužel spolu s tím přestáváme vnímat i ty příjemné.

Leckdy se tohle týká ale též mužů. Sexualita je velmi odtržena od ženského prinicipu, je prožívána převážně mužsky, což v konečném důsledku plné uspokojení nepřináší ani ženám, ale ani mužům. Mužské prožívání sexu odvádí pozornost od svého nitra a orientuje se na vnější podněty, proto je u mužů tolik oblíbené porno – je tam rychlost a mohou si z pestré nabídky vybrat pokaždé jiný vjem, protože stále stejný podnět zvnějšku jakoby otupuje vzrušení (nikdo nás bohužel neučí zaměřit se dovnitř do hloubky sebe). Mysl tak touží stále po novém a novém. Ano, vnější podněty v jakékoli formě dlouhodobě neuspokojí, nenaplní. Mnoha mužům se pak partnerský život jeví komplikovaný (nutí je vnímat pocity skrze svoji partnerku), v běžném životě muži často také pochybují o svém těle, srovnávají se, něco si dokazují…, intimita bývá postupně spíše projevem nějakého soutěžení než přirozeným sdílením sebe navzájem.

Tantra preferuje ženský princip (ten ve své podstatě nemá nic společného s emancipací či feminismem, tyto jsou spíš jen jednou s deformací dnešního světa, projevem paranoidního boje žen s muži). Je to úplně odlišný pohled na sexualitu. Je to pohled dovnitř, do nitra, setkání se s vlastním prožíváním uvnitř sebe, které bývá naprosto odlišné od pornofilmů i rychlého sexuálního uspokojení, jelikož vnitřní prožitek vždy obsahuje navíc osobní pocity a city. A to je to, co na vnějšek orientované vzrušení nemá. To je jen fyzické uspokojení na základě vzrušení vytvořeného v naší hlavě (představou, filmem, apod.). Člověk se tak sám se sebou, se svojí hloubkou, se svým potenciálem, nikdy nesetká. Je pak téměř nemožné skutečně se setkat s někým druhým…

Tantra tedy oslavuje hodnoty ženského prinicipu, podle tantry je to žena, která může přivést muže ke skutečnému bytí. I muži mají v sobě svoji vnitřní ženu (pravá hemisféra), ale stylem života v naší společnosti je hodně potlačená. Přesto právě její kvality uvedené do rovnováhy s vnitřním mužem (levá hemisféra) teprve vytvářejí celistvou bytost přirozeně naplněnou vlastním životem – pokud uvnitř nic neschází, nic není potlačeno, pak nám ani ve vnějším světě nic neschází. Vnějsí odráží vnitřní.

Je velká škoda, že většina žen přistoupila na mužské prožívání a po mnoho generací potlačuje svoji ženskou sílu, souhlasem s tím tak nevědomky brání být šťastná jak sama sobě, tak i svému muži. V podstatě naše patriarchální myšlení vytvořilo poměrně plytkou civilizaci bez duše a ideálu, stojící na iluzorních hodnotách, které se v mnoha oblastech bortí. Vše se dnes děje v rychlosti a velmi na povrchu, málokdo se zastaví a zamyslí trochu hlouběji a když, pak mu to nahání strach. Aby se z toho lidé dostali, musí odhalit a přijmout skrytý ženský princip. Každá žena sama by měla objevit Ženu, která v ní spí, poněvadž je to právě ženský princip v nás to, co zná onu cestu..

Tantra je velké Ano životu – jeho prožívání a nepotlačování, zvědomění a uzdravení svých zranění, čímž se objeví mnoho energie, nadšení, otevřenosti, duševní i tělesné pohody, důvěry odevzdat se proudu života, lásce, skutečnému autentickému milování, a vnímat v každém okamžiku dokonalost vesmíru, Života.

Tantrická masáž je vedena velmi žensky, intuitivně, používám jemnou, citlivou techniku s plnou pozorností na vás, což pomáhá různé bloky a potlačené pocity uvolnit a postupně tak zvýšit citlivost a vnímavost jak na úrovni tělesné, tak i duševní. Většina masáží je poměrně dlouhá, v dostatku času má tělo možnost se pomalu probouzet, vždy se snažím vytvořit otevřenou atmosféru respektování vašich potřeb, můžete se zcela uvolnit, není zde žádný tlak, žádný cíl, žádné „muset“. Můžete se soustředit čistě na sebe, být sami se sebou, sami v sobě. Můžete si dovolit uvědomit si své pocity, projevit je, propustit, či se s nimi obejmout a přivítat je zpět ve svém životě.

 (Jana Schoberová)