…..Taoisté pokládali lidské tělo za mikrokosmos vesmíru, a proto tvrdí, že lidská podstata je rovněž řízena stále se měnícími protikladnými silami jin a jang. Jin symbolizuje ženský princip: zhušťování, přijímání tvaru, hmotu. Jang představuje opačný pól: rozpínání, stoupání, čistou energii bez tvaru a struktury.

Tao nám předkládá vzájemnou závislost protikladů jako ustavičnou souhru. Magnetismus, který z této souhry vzniká, vytváří napětí, které je nutné k udržení proudu energií naživu. Když tento proud začne stagnovat, je rovnováha narušena, harmonie se rozplyne a na její místo nastupuje rozdělení, odstup a izolace. I naším vztahů vládnou zákony jin a jang. Jednak jsme poháněni touhou splynout s ostatními a jednak usilujeme o vlastní prostor a individualitu. Všechny problémy a konflikty v našich vztazích mohou být považovány za nerovnováhu jin a jang. Dokud spolu tyto dvě síly uvnitř nás bojují a zápasí, bude se vnitřní nevyřešený konflikt projevovat v našich vztazích a bude bránit štěstí a naplnění.

Staré taoistické přísloví praví: „Když jin dosáhne svého nejhlubšího bodu, změní se v jang. Když jang dosáhne svého vrcholu, největšího rozpětí, změní se v jin.“

Bylo by nesprávné domnívat se, že jin je ekvivalentní ženě nebo jang ekvivalentní muži. Silné stránky mužů mají kořeny v jang a silné stránky ženy mají kořeny v jin. Řekneme-li, že jin je slabý a jang silný, je to jen polovina pravdy. Když se na symbol podíváme blíže, zjistíme, že jin je slabý a jemný(jinový) zvenčí a silný(jangový) uvnitř. A jang funguje zase naopak. Je silný a tvrdý(jangový) zvenčí a slabý a jemný(jinový) uvnitř. To by znamenalo, že ženy mají svoji sílu uvnitř a muži ji mají spíš zvenčí. ¨…..

….. z knihy „Tao a síla ženské sexuality“ (Maitreyi D. Piontek)